Po prvním spuštění programu se zobrazí nastavení, kde je možno například nastavit, kam se mají stahovat data aplikace. Já zvolil volbu Specify directory, kde jsem zadal cestu „/mnt/sdcard/dosbox“. Pro začátek se dalšího nastavení zdržíme a pustíme se do zprovoznění emulátoru, abychom si konečně mohli spustit nějakou tu hru z našeho mládí. Mladší čtenáři si zase vyzkouší, jaké hry se dříve hrály. ;) Jakmile tedy potvrdíte nastavení tlačítkem OK, čeká uživatele neznalého příkazové řádky tak trochu šok – až na virtuální klávesy šipek a 4 programovatelná tlačítka je uživatel odkázán na zadávání příkazů.
Tento článek vám však pomůže emulátor nastavit a spouštění aplikací si tak poněkud zpříjemnit. Já osobně jsem si zobrazení šipek vypnul, aby mne nerušily, nicméně u telefonů a tabletů bez klávesnice se bez nich neobejdete. Do nastavení se znovu dostanete stisknutím tlačítka menu přes volbu SDL Settings, kromě této volby je zde možno otevřít sw klávesnici, zrušit zobrazení JoySticku (šipek na obrazovce), nastavit další parametry emulátoru či celý emulátor ukončit.
Nyní se tedy vrátíme k příkazové řádce, kterou poznáte podle blikajícího kurzoru za textem C:\>. Oproti desktopové verzi jste ušetření připojování adresáře, kde jsou hry a programy. Místo toho aDosBox připojí celou paměťovou kartu, kterou vidíte jako disk „C“. Toto chování lze samozřejmě upravit. My se soustředíme především na to, jak si spustit nějaký program.
Vyskoušime si prince of persia.
http://www.bestoldgames.net/eng/old-games/prince-of-persia.php
Zde si stáhnete ZIP archiv, který obsahuje adresář se hrou s názvem Prince. Celý adresář se soubory nahrajte do složky na paměťové kartě, kam budete ukládat hry a programy. Já si pro testovací účely vytvořil adresář „dosbox„. Nyní se vraťte do emulátoru a vložte svůj první příkaz „cd dosbox“ (bez uvozovek, příkaz se potvrzuje klávesou enter či tlačítkem 1 na displeji). Ten způsobí otevření adresáře dosbox, ve kterém jsou hry. Stejně se pak dostaneme do adresáře se hrou, tedy „cd prince“. A nyní si již hru můžeme spustit příkazem „prince.exe“. Spouštěcí soubor je většinou v hlavním adresáři hry a má příponu zpravidla exe, com či bat. Samotnou hru netřeba popisovat, jen poradím, že nejdůležitější jsou právě šipky a klávesnice shift pro pomalou chuzi, držení se či boj (nápověda – nejdřív musíte najít meč).
Závěr
aDosBox je velmi povedený emulátor DOSu, který rozhodně doporučuji alespoň vyzkoušet. V tomto článku jsem zdaleka nepopsal všechny možnosti tohoto emulátoru – spíše to byl jakýsi úvod do problematiky. O kvalitě tohoto programu svědčí i to, že bez větších problémů na něj lze nainstalovat třeba i Windows 3.11, což byl v podstatě předchůdce Windows 95. Instalaci jsem si vyzkoušel i já, opravdu to jde. Nepodařilo se mi sice rozjet síťové rozhraní a přesnost kurzoru nebyla zrovna nejlepší, ale mně spíše šlo o to, abych si to prostě zkusil. Emulátor umí spolupracovat i s bluetooth myší, nicméně emulace myši je trochu krkolomná, to ale poznáte sami. Kromě jiného se mi podařilo spustit také například slavný Transport Tycoon, ale bylo třeba si trochu pohrát s nastavením aDosBoxu, abych hru dostal alespoň na trochu hratelnou úroveň.
aDosBox je velmi povedený emulátor DOSu, který rozhodně doporučuji alespoň vyzkoušet. V tomto článku jsem zdaleka nepopsal všechny možnosti tohoto emulátoru – spíše to byl jakýsi úvod do problematiky. O kvalitě tohoto programu svědčí i to, že bez větších problémů na něj lze nainstalovat třeba i Windows 3.11, což byl v podstatě předchůdce Windows 95. Instalaci jsem si vyzkoušel i já, opravdu to jde. Nepodařilo se mi sice rozjet síťové rozhraní a přesnost kurzoru nebyla zrovna nejlepší, ale mně spíše šlo o to, abych si to prostě zkusil. Emulátor umí spolupracovat i s bluetooth myší, nicméně emulace myši je trochu krkolomná, to ale poznáte sami. Kromě jiného se mi podařilo spustit také například slavný Transport Tycoon, ale bylo třeba si trochu pohrát s nastavením aDosBoxu, abych hru dostal alespoň na trochu hratelnou úroveň.
